Jsme autorkami Metody dosycení. Inspiroval nás náš vlastní život, vzdělání, zkušenosti (z konstelací, individuálních terapií, asistencí během porodů) a přístup psycholožky Viktorie Averkievy. Přinášíme jemnou a zároveň účinnou metodu práce s emocemi, zdravím, tělem a traumaty

Podrobněji o každé z nás zde.

Co je Metoda dosycení?

Naše metoda vede k zažití, dosycení, domazlení, zapsání a ukotvení nových emocí do vašeho těla, mysli a energetického systému. Cílem naší metody je rozpoznat a doplnit zásoby emočních nedostatků, které ve svém životě cítíme. 

Pocit bezpečí, důvěry, přijetí a milování

Tyto pocity máme možnost poznat a v těle procítit, když se nacházíme v mateřském lůnu. 

Nejbezpečnější, nejvýživnější a nejklidnější období našeho života můžeme prožívat právě v děloze. Každé vlákno a každá buňka dělohy jsou stvořeny pro podporu, utváření a udržování života. Proto se vracíme do tohoto období. 

Mohlo se totiž stát, že jste namísto pocitu bezpečí a důvěry zažívali v děloze strach, nepřijetí a úzkosti. Pokud jsou tyto pocity ukotveny náročným porodem se zásahy a separací po porodu, naše primární emoce, ze kterých vycházíme, jsou ohrožení, nemilování, nedůvěra a strach. To, co máme otištěné v našem emočním (limbickém) systému a co jsme prožili v našem těle, pak žijeme ve svém životě.

Tyto zážitky a vzpomínky jsou uložené hluboko v našem nevědomí. Jediný způsob, jak se k nim dostat a přenastavit naše základní emoce, je metodou odprožití (uvolnění) a dosycení. Proto vznikla Metoda dosycení, kde se dostaneme k prvotním emocím a zážitkům a přepíšeme emoční otisk ve vašem těle. 

Dělohu reprezentuje hamaka, ve které se během prožitkového semináře pohodlně uvelebíte. Placentu polštářek. 

Vytvoříme bezpečné prostředí, ve kterém se můžete otevřít, svěřit a uvolnit. Prostředí, kde najdete pochopení a podporu. Prostředí, ve kterém nastartujeme samoléčící schopnosti vašeho těla a mysli. 

Pomocí vizualizačních, meditačních, konstelačních a dalších technik vás provedeme hlubokým transformačním procesem. Pomůžeme vám navázat kontakt s tím místem ve vašem těle a životě, které potřebuje péči a aktivujete své vnitřní zdroje, abyste mohla tuto péči sama sobě láskyplně poskytnout. 

Pro koho je Metoda dosycení vhodná?

Pokud znáte něco z níže vypsaného nebo zažíváte pocity jakéhokoliv nedostatku, jsme tu pro vás.

  • Cítíte se nepřijímaní, odmítaní, nemilovaní, nikam nepatřící? 
  • Máte zdravotní problémy zejména se ženskými orgány nebo štítnou žlázou? 
  • Trápí vás problematický vztah k sexualitě – buď nechuť nebo naopak přehnaná potřeba fyzického kontaktu?
  • Zažíváte opakovaně nefungující partnerské vztahy?
  • Máte pocit (a je vám často předkládáno), že jste málo, nebo moc?
  • Nenaplňuje vás mateřství (či ho odmítáte úplně), zažíváte strach z přirozeného porodu, odpor ke kojení? 

Jak tato témata spolu souvisí? Tělo – emoce – život. 

Žijeme to, co známe, co máme otištěné v našem emočním (limbickém) systému a co jsme prožili v našem těle. Prenatální, porodní a poporodní období je zásadní pro to, co ve svém životě prožíváme a jaké emoce kde v těle cítíme. Zkušenosti z tohoto období určují, jak budeme reagovat a jednat po celý zbytek života.

Od momentu početí vnímáme úplně vše, co prožívá naše máma. Tím si do sebe (do buněčné paměti, tedy do svého těla) ukotvujeme škálu různých emocí. Pokud jsme v této době nezažili pocity bezpečí, důvěry, přijetí a lásky (velmi důležité pro jejich fixaci je kontakt těsně po porodu, tedy zabránění separace miminka), pak je pro nás těžké tento pocit přirozeně vnímat, v těle ukotvit a vycházet z něj v našem každodenním životě

Z jakých odborných rámců vycházíme?

Jedním z našich výchozích konceptů je trauma. Trauma spojené s

  • těhotenstvím, porodem, poporodní separací a nekojením (příp. velmi krátkým kojením)
  • sexualitou 
  • nedomazelností = s nekontaktní (studenou) výchovou
  • příliš brzkým odloučením od mámy
  • láskou s podmínkami 

Od početí až po dospělost

Každý z nás je jinak citlivý, mnohá traumata nejsou na první pohled zřejmá. Proto to, co může být pro jednoho mimořádně traumatizující, může někomu jinému připadat naprosto běžné. 

Trauma může vzniknout již před narozením, v průběhu porodu nebo během poporodní péče (separace, metoda vyplakávání miminek, nekojení). Člověk také může být traumatizován po celý další život. 

Čím dříve k traumatizaci dojde, tím mocněji je celý vývoj člověka traumatizací ovlivňován,” píše psycholog a psychoterapeut Franz Ruppert (Trauma a rodinné konstelace). 

Psycholog a psychoterapeut Arthur Janov (Prvotní otisky), který strávil svůj profesní život výzkumy neurochemie, shrnuje: “Porodní a poporodní traumata mají mimořádně velký náboj, protože téměř vždy souvisejí s bojem o život. Při traumatizujícím porodu je organismus dítěte ve velkém ohrožení a soustředí všechny své síly na to, aby přežil. Porodní otisk předurčuje sklony k určitým neurologickým a fyziologickým reakcím a utváří nejen pozdější osobnost a fyziotyp, ale i druhy patologie, které se v průběhu života objeví (workoholismus, potřeba neustále cestovat, problém se usadit, závislosti, tendence k přejídání, sklony k rakovině, epilepsii nebo k sebevraždě).”

Přečtěte si, co vše má vliv na průběh porodu.

K traumatizaci často dochází, když se ocitneme v situaci, z níž není úniku. Naše přirozená útěková nebo obranná reakce je znemožněna nebo přerušena. Výsledkem je pocit uvíznutí a strachu – pocit, který traumatizované osoby pronásleduje v mnoha oblastech života,” sdílí výsledky své celoživotní práce biofyzik a psycholog Peter A. Levine (Léčba traumatu). 

Vliv traumatu na naše tělo

Trauma nás zbavuje spojení s tělem. Proto můžeme mít na těle necitlivá místa, můžeme mít problém vnímat své tělo, nemít chuť o něho pečovat. Každý z nás na bolest, která vzniká jako vedlejší produkt traumatu, může reagovat jinými obrannými mechanismy a volí tak jiné kompenzační a životní strategie. 

Psychoterapeut Ber Hellinger, zakladatel metody rodinných konstelací, k tomu dodává: “Téměř všechny bolesti jsou bolestmi z oddělení. Buď jde o bolesti způsobené nějakým oddělením v současnosti, nebo pocházejí ze vzpomínek na oddělení, k nimž došlo v dávné minulosti, často už v našem dětství. Tyto bolesti z oddělení máme uloženy v těle a mohou být kdykoliv znovu oživeny, protože emoce, které sídlí v našem limbickém systému neznají čas. Kdykoliv tedy cítíme, že může znovu dojít k oddělení (změna práce, rozchod,…) naše tělo reaguje stažením. Jsme nervózní, nemáme hlad, přichází strach a případně i panika.”

Prožité a do podvědomí zasunuté trauma je spouštěčem panických úzkostí, pocitů bezmoci, bezvýchodnosti, bolesti, zoufalého vzteku, studu, viny atd. A jsou také zdrojem našich zdravotních problémů, a to zejména těch chronických. I když si vědomě nespojíme naše současné emoce s událostmi z dob dávno minulých, jejich prvotní příčina se nachází v hloubi našeho nevědomí. 

Při uvolňování tělesného napětí a psychické bolesti, které vzniklo spolu s traumatem, objevujeme ztracené části sebe sama a ty nám vracejí pocit celistvosti a úplnosti. Mizí nám z repertoáru spěch, nervozita, roztříštěnost, hyperaktivita, závislostní projevy, zdravotní problémy…

S tímto záměrem jsme také vytvořily Metodu dosycení. Abychom mohly objevit a přijmout další kousek sebe. Abychom uvolnily ten strach, stres, úzkosti a další negativní emoce (a z nich plynoucí nemoci) a nahradily je těmi pozitivními. Bezpečí. Důvěra. Přijetí. Láska. Tyto prožitky vám chceme zprostředkovat a ukotvit do vašeho těla, mysli a energetického systému. Jedině prožitkem můžeme uvolnit trauma zapsané hluboko v našem podvědomí a somatizované na těle, v buněčné paměti. A tak prožívat ve svém životě jiné emoce, zážitky a životní lekce. 

Zveme vás na některý z našich seminářů.