Jako ženy máme dar přivést na svět nový život. A každá z nás řeší, jestli se chce anebo nechce stát mámou. Spolu s tím se objevují různé otázky, strachy a obavy z porodu, těhotenství, kojení nebo výchovy. Málokterá žena ale ví, že se všechny tyto nejistoty dají velmi efektivním způsobem řešit. Otevřít téma, pojmenovat, co nás trápí a uvolnit emoce pomocí rodinných konstelací, individuální terapie nebo prožitku bezpečí, důvěry a lásky.

V tomto rozhovoru průvodkyně konstelacemi Ripsi Zohrabyan Myšákové s trojnásobnou mámou a dulou Kristýnou Strolenou vám přiblížíme, jak je možné pomocí výše zmíněných metod řešit například nejistoty, strachy či traumata spojená právě s ženskými a mateřskými tématy. Více o nás se dozvíte zde.

Až jedné pětině párů se v dnešní době nedaří přirozeně otěhotnět. V čem ty vidíš ten problém, proč se to nedaří?

Příčina problémů s otěhotněním, respektive to, kde a jak se problém projevuje, se může skrývat v somatické, tělesné rovině – může souviset s hormonální ne/rovnováhou, se stavem pánevního dna a podobně. To je obvykle spojeno s celkovým životním stylem. S tím se dá poměrně dobře pracovat. Podpořit tělo pomocí masáže pravka, například.

Co se týče příčin v psychické rovině, těch možných důvodů je tam hned několik. Ze svých zkušeností pozoruju, že tam, kde není dostatek jakési životní energie „navíc“, když ženě chybí vnitřní vitalita, nemá z čeho tvořit nový život. Pak může pomoci prostě něco vypustit ze svého života – některé povinnosti, myšlenky, strachy… Tak trochu si v sobě uklidit, aby mohla přivítat zase něco nového, třeba vytoužené dítě.

Jaké další psychické příčiny mají na nemožnost otěhotnět vliv?

Je jistě na místě otázka, zdali je podvědomí ženy a muže v souladu, jestli chtějí to samé. Další příčinou může být také více či méně vědomý strach anebo i nějaký, třebaže dávno zapomenutý, vlastní slib nebo zařeknutí z dětství/mládí, kdy jsme byli plní emocí a zrovna vyjadřovali hněv ke svým rodičům např. „já takovou mámou nikdy nebudu!”

Emoční prožitky jsou ukládány do těla, na to lze dnes dohledat už mnohé studie, zároveň v praxi se mi to zkrátka ukazuje jako jedna z příčin mnohých obtíží. 

Nedaří se mi otěhotnět – ukázka z rodinných konstelací.

Jak se tento problém dá řešit pomocí konstelací nebo prožitkové terapie?

Tyto druhy sebe-léčení umožňují nahlédnout na svůj příběh z jiného úhlu pohledu, jaksi přerámovat celý obraz a spatřit a cítit právě to, co nám doposud unikalo. Například zjistíš, v čem vězí tvoje vnitřní obava z dalšího miminka, najdeš klíč, který ti chyběl k od-puštění bolavých nutkavých vzpomínek, ulehčí se ti ve vztahu k dětem nebo partnerovi, zamiluješ si svoje ženství nebo opečuješ své vlastní vnitřní dítě. Můžeš se podívat a zcela jasně procítit, co se v tobě děje, co tě ovlivňuje nebo jak ses dostala právě do tohoto místa ve svém životním příběhu. Je to nástroj, díky kterému můžeš spatřit právě ten prostor, který je třeba zamést, provětrat (nebo cokoliv s ním potřebuješ udělat), aby tvoje energie a tvůj příběh plynul v souladu s tím, co si přeješ.

Ženy, kterým se nedaří donosit a porodit zdravé a živé miminko, které opakovaně potrácí, často hledají odpověď na otázku proč. Dá se na to najít spolehlivá odpověď?

Pocit viny spolu se strachem sídlí v našem podbřišku. Během prožitkové terapie je naším cílem tyto emoce z těla i mysli uvolnit a nahradit je prožitkem bezpečí, důvěry, lásky a přijetí

Může to být delší cesta a jeden seminář nezvrátí vždy všechno a okamžitě. Nicméně tyto techniky mohou přinejmenším pomoci nalézt v sobě odpovědi – například v podobě příběhů, okamžiků z našeho života, emočních bloků, které se manifestují na tělesné úrovni tímto způsobem a podobně. 

V konstelacích se může do zástupné role postavit i duše potraceného miminka/miminek, dá se jí na to zeptat a získat i odpověď. Je to velmi emotivní zážitek, ale ženě se pak hodně uleví. Je to také o přijetí toho, proč se tak stalo a že to nebylo její vinou. Vina je celkově velmi náročný vzorec, který se u nás žen může projevit třeba záněty močového měchýře a ledvin. Více se tomu věnuje obor psychosomatiky.

Jaké změny, samozřejmě kromě těch fyzických, ženu v těhotenství čekají?

Toho je pochopitelně mnoho. Kromě příprav, radosti a těšení se objevují například zmíněné strachy – pochyby o sobě samé, o partnerství… Někdy se ženám najednou vynořují z hlubin velmi palčivé problémy s vlastními rodiči, s výchovou, živé vzpomínky na minulost, dětství. Celkově eskalují vztahy s rodinou a třeba rozdíly ve výchovných přístupech jsou mnohem výraznější. V dnešní době, po tom, jak vyrůstala většina našich rodičů, není moc příležitostí, kdy okoukat, co a jak. Během těhotenství a zejména pak krátce po porodu během šestinedělí (ale i rok, dva po něm), si rodiče vyslechnou opravdu mnoho dobře míněných rad „jak to dělat správně.“ Často pod vlivem vzorců, které se takto předávají z generace na generaci nebo od služebně starších těm mladším. Tak mohou ženy najednou začít pochybovat. Jestli to dělají správně. Jestli mají dát na svoji intuici. Jestli to zvládnou. Jestli se jim podaří přirozeně porodit anebo kojit, uživit své dítě.

Slýcháme příběhy o tom, že „Už moje prababička nezvládla kojit,“ a tato informace se třeba předává dál a dál, až se z ní jednoho dne stane vzorec, a z toho podvědomého vzorce třeba až vědomé přijetí. „Ani mně to nepůjde, protože to nemáme v ženském rodě.“ A tady zase mohou pomocí konstelace anebo prožitkové terapie – nahlédnout do rodově předávaných vzorců, toho, co v sobě neseme, jaký to v nás vyvolává pocit a podobně, a změnit to. Protože nemusíte žít příběhy svých rodičů a prarodičů.

Jak se dá pracovat se strachem z porodu?

Z mojí zkušenosti je dobře najít co nejkonkrétnější příčinu, která za strachem stojí, najít to místo a opečovat ho svou pozorností.

Pokud mám za sebou náročný porod, který mě traumatizoval, jak mi konstelace nebo prožitková terapie pomůžou, abych neměla strach z intimní blízkosti s partnerem anebo se nebála znovu otěhotnět a porodit?

Můžeš tu situaci spatřit v bezpečném prostoru. Uvidět, co se dělo z úplně jiného úhlu pohledu. Můžeš sama sebe obejmout a postavit se za sebe, chytit se důvěry, říct, co ze sebe musíš dostat. Můžeš pochopit. Vyříkat si to se svým traumatem nebo se všemi zúčastněnými. Postavit se ke strachu čelem. 

V rámci prožitkových terapií si můžeš dovolit opečovat pozorností a něhou své tělo, lůno, akceptovat bolest a propustit ji v bezpečném prostředí. Protože zkrátka můžeš spatřit, co je to za pocity, identifikovat je a přijmout.

Mohou mi být konstelace nebo prožitkové terapie nápomocny, když v podstatě žádný problém neřeším, ale chtěla bych být během života s malými dětmi tak nějak spokojenější?

Určitě. Klademe, často samy na sebe, mnoho úkolů a zodpovědnosti. Metaforicky řečeno si my ženy nezřídka kdy oblékáme kalhoty – máme pocit, že musíme zastat to či ono. Nebo máme dojem, že se musíme někomu zavděčit, něco (si) dokazovat. Jaksi nám nestačí samotné bytí, naše hodnota sama o sobě. Nebo si ji zdánlivě nemůžeme dovolit. Zkrátka mnozí z nás žijí v mnohých programech, které jsme buď přejali od předchozích generací, nebo si je někde na naší cestě nevědomky vytvořili – viz zapomenutá předsevzetí a podobně. Takový dlouhodobý stav se dříve či později začne projevovat na našem těle a na naší pohodě. Jak už bylo zmíněno, během konstelací se můžeme podívat, kde to v našem příběhu začalo. Během léčivých terapií zase nacítit, co za emoce, příběhy nebo obrazy je v nás uloženo. A co potřebujeme udělat tady a teď. Může to být změna, přijetí, mnohdy stačí „pouhé“ uvědomění.

Pokud vás konstelace zaujaly a řešíte některé z nastíněných témat, vřele vás zveme na některý z vypsaných termínů konstelací pro ženy anebo na ženské kruhy.